O obci Slatina
20.03.2015
Parašutisté v našich lesích
Koncem roku 1944 a začátkem roku 1945 počala se objevovat téměř každého večera ruská letadla, která spouštěla tzv. Stalinovy svíčky, jež osvětlovaly celý náš širý kraj od Ostravy a Beskyd až k nám. V únoru 1945 přišli do našich lesů 2 parašutisté – příslušníci Rudé armády – 1 Rus a rotný Rusín z Podkarpatské Rusi.
Obec Slatina (oficiální název) náleží k nejstarším českým vsím na území někdejšího Opavského kraje. Její vznik spadá do období vnitřní slovanské kolonizace na sklonku 12. a počátku 13. století. První písemná zpráva o obci je doložena roku 1371. K Moravě byla připojena spolu s fulneckým panstvím teprve roku 1480 a stala se tak jednou z tzv. Moravských enkláv obklopenou slezským územím.
Na základě našeho návrhu nám byl dne 4. června 1998 po projednání ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, podvýboru pro heraldiku tohoto výboru Poslanecké sněmovny udělen předsedou poslanecké sněmovny Ing. Milošem Zemanem obecní znak a prapor.
Znakem je zlato-červeně dělený štít, nahoře horní polovina slezské orlice, dole dvě zkřížené sekery nad radlicí, vše stříbrné.
Obec Slatina leží na úpatí Nízkého Jeseníku jižně mezi Opavou a Ostravou v nadmořské výšce 415 - 464 m nad mořem. Obec náleží k nejstarším českým vsím na Opavsku. Její vznik spadá do období vnitřní slovanské kolonizace na sklonku 12. a počátku 13. století.
První písemná zpráva o obci je doložena roku 1371.
GPS souřadnice obecního úřadu: 49°47´33.691 N, 17°58´49.361 E
Pro zobrazení mapy obce na portálu www.mapy.cz použijte tento odkaz
Mapa obce včetně čísel popisných ve formátu PDF je přílohou tohoto článku.
Území zasahuje do přírodního parku Oderské vrchy a z části se rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Kromě krásné přírody s množstvím rybníků a lesů můžete zhlédnou i řadu drobných památek venkovské architektury a městskou památkovou zónu v Bílovci.
Z některých míst na značených cyklotrasách zhlédnte za jasného počasí mohujtné pozadí beskydských hor nebo části ostravské aglomerace.
Otec Wolfgang Stanovský působil po největší úsek svého života jako hostinský ve Slatině, za německé okupace Sudet a po r. 1948 pak měl různá povolání – byl údržbáře, v zámečnické dílně fy Massag, posléze učitelem houslové hry na hudební škole v Bílovci.
Matka Vlasta Stanovská byla absolventkou obchodní školy, původně hostinskou, jinak v domácnosti, posléze tovární dělnicí fy Kohinoor Bílovec.
se narodil 14. ledna 1920 ve Slatině. Původním povoláním byl učitel, později výtvarník. S manželkou Anežkou měli dceru Dagmar.
Vystudoval učitelský ústav v Ostravě a po desetiletém působení jako učitel na různých školách začal studovat externě na Vysoké škole umělecko-průmyslové a na Akademii výtvarných umění v Praze u národního umělce prof. Ant. Pelce.
Msgre. ThDr. Otto Lev Stanovský (8. listopadu 1882, Slatina – 5. prosince 1945, Praha) byl český římskokatolický kněz, vychovatel synů Františka Ferdinanda ďEste, rektor pražského kněžského semináře a autor řady skladeb duchovní hudby.
Po smrti kardinála Kašpara v roce 1941 byl spolu s Msgre. Bořkem-Dohalským jedním z předních kandidátů na úřad pražského arcibiskupa.
Záměrem projektu je vybudovat prezentační aplikaci, která bude sloužit k propagaci turistického potenciálu celého kraje. Uživateli je prostřednictvím Internetu umožněn virtuální interaktivní průlet nad digitálním modelem terénu Moravskoslezského kraje pokrytým ortofotomapou.